Ukázka z knihy

09.08.2013 21:32

Když večer seděli u ohně, byla únava vidět na všech. Přesto, že byl teplý večer a od ohně se šířilo příjemné teplo, Kayla se třásla zimou.

„Chcete někdo nalít?“ zeptal se David, když se zvedl, aby si dolil do hrnečku čaj, který před večeří Linden uvařil.

„Já bych si dal,“ natáhl Nevin ruku se svým prázdným hrnek.

„Zkoušeli jste někdo ten odvar, co začala nedávno vařit v kuchyni Tulla?“ zeptal se Linden.

„Prý to je děsně zdravé,“ přidal se David. „Tulla říkala, že…“

David ztichl v půlce věty. Zaslechl nějaké zvuky, které se ozvaly nedaleko od nich.

Bojovníci se po sobě krátce podívali a už stáli na nohou. Jejich reakce byla bleskurychlá. Dlouho vžité reflexy ani únava po celodenním výcviku neoslabila.

Nevěděli, co se k nim blíží. Mohlo jí o divokou šelmu stejně jako o dupajícího ježka. Ať to bylo cokoli, byli připraveni.

Kayla za sebou neměla výcvik bojovníka, nebyla připravená na boj s nepřítelem. Ve skutečnosti se dost vyděsila, když uslyšela, že se něco blíží. Vstala taky, ale připravená nebyla.

Rozhostilo se ticho.

Muži stáli se zbraněmi v rukou, připravení ihned je použít, a přitom se pátravé rozhlíželi po okolí. V první chvíli, když odvrátili zrak od ohně, neviděli nic, jen černočernou neproniknutelnou tmu. Postupně si však jejich zrak přivykal přítmí, které je obklopovalo. Teď už začínali rozeznávat siluety vršků hor i stromů a keřů kolem mýtiny, na které se nacházeli.

Linden držel v ruce meč, stejné jako Nevin. Mlčky mu naznačil, aby se posunul o pár kroků doleva, na místo, jež dosud nebylo chráněné. David s Mannym byli vyzbrojeni luky, šípy připravené, tětivu napnutou.

Zapraskaly větve.

Nepřítel se přiblížil.

Kayla na rozdíl od mužů žádnou zbraň neměla. Jejich postoj a připravenost k boji by jí měla uklidňovat. Cítila vděčnost, že jsou tu s ní. Že oni si ví rady. Také v ní ale jí jejich reakce vyvolávaly větší strach, strach z toho, že se může blížit něco opravdu děsného.

Mohlo jí uklidňovat, že ona není tomu blížícímu se nebezpečí nejblíž. Kryl jí Manny, plně soustředěný a odhodlaný postavit se hrozbě, která se k nim blížilo, ať bude jakákoli.

Kaylu napadlo, jestli to je jen náhoda, že Manny stál tak, jako by jí chránil, jako by byl štítem, až se to, co je v lese, vynoří na mýtině.

Napětí vzrostlo.

Teď už byla šelma nebo nezvaný host jen kousek od nich.

Téměř už mohli slyšet i jeho dech.

A pak vystoupil z lesa. Muž v plášti, s kapucí na hlavně, který téměř splýval s okolní tmou.

Poutník.

Šel přímo k nim.