14. kapitola

„Jak se ti líbí tenhle pásek?“ zeptal se Cadell a ukázal Morven opasek, který ho zaujal.

Byli spolu na trhu, Cadell tu chtěl vybrat něco pro svou rodinu. Po svátcích, až bude klidněji, se za nimi chtěl vypravit a nechtěl přijít s prázdnou. Domluvil se s Morven, že mu pomůže s výběrem dárků, zvlášť pro jeho dvě sestry. U nich nikdy netušil, co by měl přinést, aby jim udělal radost. Už nebyly malými holčičkami, jako když s nimi vyrůstal, než odešel do výcviku. Pomalu z nich rostly ženy na vdávání. A co přinést někomu takovému, s tím si nevěděl rady. Naštěstí byla Morven ochotná jít vybírat s ním.

„Ukaž,“ vybídla ho Morven a pásek si z blízka prohlédla. „Zdá se mi tady nějak odřený,“ ukázala na místo, kde opravdu byl vidět nějaký problém.

„Kolik za něj chceš?“ obrátila se na prodávajícího. Cena, kterou řekl, se jí zdála příliš vysoká i pro pásek bez kazu. A tak hledali s Cadellem dál. Morven nikam nespěchala. Těšilo ji, že může Cadellovi pomoci, a hlavně byla ráda, že tu je s ním, že k němu má, alespoň v tuto chvíli, tak blízko. A to doslova. Na trhu bylo plno lidí, kteří se mačkali u stolků se zbožím, jiní chtěli jen projít uličkou mezi stolky, jedním i druhým směrem, a tak stáli s Cadellem blíž, než by se slušelo, protože tu nebylo dost prostoru na dodržování etikety ohledně uctivé vzdálenosti. A v Morven to kdesi hluboko cosi rozechvívalo.

Když se pak u stánku s jablky, hruškami a jiným ovocem na chvíli zastavili a Cadell se postavil těsně za ni, ucítila jeho dech vedle svého ucha a přesto, že se jí ani nedotkl, cítila jeho blízkost téměř hmatatelně.

„Rychle! Vodu!“ vytrhl ji z jejího strnulého stavu výkřik, který se ozval z druhé strany náměstí. Zmateně se rozhlížela, kde se co děje, stejně jako ostatní nakupující a především prodávající na trhu. Cadellovi trvalo jen zlomek vteřiny objevit, kde hořelo, a hned se tam rozběhl.