Epilog

Ve velké síni na Karmalechu už bylo vše přichystáno na slavnost. Stoly byly obložené navařeným jídlem, nechyběly ani mísy se slavnostními koláčky, které se Lesley povedly ještě víc, než minulý rok. V sále nechyběla ani tradiční výzdoba a pozvaní hosté už nedočkavě čekali na vrchol večera.

Liam a celá jeho rodina se slavnostně oblékli, připraveni dostát svým hostitelským povinnostem, ačkoli na radostnou oslavu náladu vůbec neměli. Ani další dny pátrání nepřinesly žádné stopy po Nessie. Nepomohly ani Brenniny nápady, kde by se její mladší sestra mohla skrývat.

Liam měl před sebou slavnostní řeč, kterou pronášel každý rok před zapálením polena. Moc se mu do toho ale nechtělo. Všechny radostné události letošního roku, včetně Sebova zlepšení a brzkého postupu mezi Orly, na kterém se s Lindenem dohodli, nebo Brenniných úspěchů během diplomatických cest, byly zakaleny tím, že s nimi není Nessie. A když nebyli jako rodina pohromadě všichni, stala se z oslavy jen nutná povinnost uspořádaná pro obyvatele hradu a další pozvané hosty.

S těžkým srdcem přednesl připravenou řeč a přistoupil ke krbu, aby s Ornou poleno zapálili.

A právě v tu chvíli se rozevřely dveře.

Oba se zvědavě podívali, kdo z hostů dorazil později. A když tam spatřili stát Nessie, zapomněli na poleno i tradici jeho zapalování a s otevřenou náručí se k ní rozběhli stejně rychle, jako Brenna, Seb a Tin.